Zakynthos není proslulý jen tyrkysovými vodami a tradičními kantádami, ale také svými dezerty, které v sobě nesou vzpomínky, rodinné příběhy a jednoduchost staré domácí kuchyně. Jedním z nejcharakterističtějších je zakynthská friganía: dezert z pekáče s krémem, suchary a vůní vanilky, který evokuje pocit tepla domova a nedělní rodinný stůl. Někteří ho znají také pod názvem „ekmek se suchary“.
Zakynthská friganía nemá nic společného s obyčejným snídaňovým sucharem. Jde o vrstvený a štědrý dezert, ve kterém křupavé suchary změknou v sirupu a jsou „obejmuty“ sametovým krémem z krupice. Navrch se obvykle sype skořice nebo rozdrcené sušenky, které dodají závěrečné aroma a okouzlí ještě dřív, než dezert ochutnáte.
Původ a využití jednoduchých surovin
Jeho původ souvisí s potřebou pracovat s jednoduchými surovinami a chytře je využívat. V době, kdy se nic nevyhazovalo, se suchary staly základem cenově dostupného, sytého dezertu, ideálního pro pohoštění většího počtu lidí. Právě proto se friganía často objevuje na oslavách, rodinných setkáních a místních slavnostech na ostrově.
Chuť, podávání a význam pro místní kulturu

To, co dělá zakynthskou friganíu výjimečnou, je její vyváženost: není přehnaně sladká, není těžká a v každém soustu je cítit péče domácí přípravy. Nejčastěji se podává vychlazená, nakrájená na čtvercové porce, a skvěle se hodí ke kávě nebo jako odpolední pohoštění.
Friganía není jen dezert. Je součástí zakynthské identity – skromný, ale oblíbený moučník, který se předává z generace na generaci a uchovává chuť tradice. Pokud se někdy ocitnete na Zakynthosu a nabídnou vám kousek, vězte, že neochutnáváte jen krém a suchary, ale i samotnou historii.
