Přinášíme vám aktuální doporučení pro majitele českých zahrad: proč kůra získává cihlový nádech, kdo žije v zimním kompostu a jak vznikají jablka bez „jadýrek“.
Pokud jste v zimním období zaznamenali zvláštní zčervenání kmenů jabloní nebo jste objevili velké larvy během podzimních a zimních prací s kompostem, nepropadejte panice. Experti Českého zahrádkářského svazu (ČZS) vysvětlují podstatu těchto jevů a pomáhají odlišit užitečné obyvatele zahrady od nebezpečných škůdců.
1) Kmeny starších jabloní se zbarvily dočervena – je to choroba?
Dotaz zahrádkáře: „Až teď v zimě jsem si všiml, že kmeny některých mých starších jabloní získaly výrazný červený odstín. Je to příznak choroby a mám se obávat o budoucí úrodu?“
Názor odborníka ČZS – řasy na kůře:
Vůbec se nemusíte bát, vaše stromy jsou zdravé. Za neobvyklou barvu může mikroskopický organismus – řasa rodu Trentepohlia (pravděpodobně druh Trentepohlia umbrina). V češtině tato řasa nemá specifický lidový název, avšak její přítomnost na ovocných dřevinách je naprosto neškodná. Navíc je to svého druhu „certifikát kvality“ vašeho pozemku: tato řasa je totiž bioindikátorem výjimečně čistého ovzduší. Žije pouze na povrchu odumřelých vrstev borky, neparazituje a neproniká do živých tkání stromu. Není tedy třeba provádět žádné postřiky ani ji seškrabávat.
2) Larvy v zimním kompostu – jsou to obávaní chrousti?
Dotaz zahrádkáře: „Při přehazování kompostu před zimou jsem v něm našel množství velkých bílých larev, které vypadají jako typické ponravy chrousta. Ale v létě jsem v okolí žádné chrousty neviděl. Mám je zlikvidovat?“
Názor odborníka ČZS – zlatohlávek versus chroust:
Záměna těchto dvou druhů je klasikou českého zahrádkaření, ale jejich role v ekosystému zahrady je opačná. S největší pravděpodobností jste narazili na larvy zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata). Na rozdíl od ponrav chrousta, které ožírají živé kořínky, se larvy zlatohlávka živí pouze odumřelou organickou hmotou. V kompostu jsou to vaši hlavní pomocníci, kteří urychlují tvorbu humusu.
Jak je poznat:
- Larvy zlatohlávka žijí v kompostu masově a tam také přezimují.
- Hlavní test: položte larvu na rovnou podložku.
- Zlatohlávek se bude vtipně pohybovat na zádech, zatímco larva chrousta se bude neohrabaně snažit lézt po boku.
3) Záhada jablka bez jadérek – je bezpečné ho jíst?
Dotaz zahrádkáře: „Po rozkrojení jablka jsme zjistili, že v něm zcela chybí semínka. Dítě se ho bálo sníst s tím, že je „chemické“ nebo geneticky upravené. Kde se takové plody berou?“
Názor odborníka ČZS – partenokarpie:
Obavy nejsou na místě, jde o přirozený biologický jev zvaný partenokarpie (vývoj plodu bez opylení). V českých zahradách se to často stává vlivem jarních mrazíků. Prudký pokles teploty může stimulovat tkáně květu k růstu plodu i bez účasti pylu. Takové jablko vypadá normálně, ale uvnitř chybí plnohodnotný jádřinec. Některé odrůdy pěstované v Česku jsou k tomuto efektu náchylnější. U hrušek se tento jev objevuje ještě častěji a je považován za bonus: plod můžete sníst celý „od bubáku až po stopku“.
Zajímavost: V komerčním sadařství se tento proces někdy vyvolává uměle pomocí rostlinných hormonů (auxinů), aby se zachránila úroda po chladném jaru. Takové plody jsou naprosto bezpečné a chuťově nezaostávají za těmi běžnými.